Repertoár

Mazurka z Košíř

Mazurka z Košíř_1.jpg

Choreografie: Věra Fenclová

Hudba: Zdeněk Vejvoda


Datum premiéry: 24.6.2016

Místo premiéry: Strážnice

Délka v min.: 4

Choreografie na taneční píseň Kdo chce být starostou v Malešici (se známou melodií Kdyby se dřeváčky šněrovaly), zapsanou Františkem Homolkou a uvedenou ve sbírce Lidové písně z Prahy.

Mazurka z Košíř_2.jpgMazurka z Košíř_3.jpgMazurka z Košíř_4.jpgMazurka z Košíř_5.jpg

Fotogalerie

Jak živ jsem si nepomyslel z Libně, O vdavekchtivých ženských

Jakživ jsem si nepomyslel_1.jpg

Choreografie: Jiří Kocourek, Věra Fenclová

Hudba: Milan Buňata


Datum premiéry: 18.6.2016

Místo premiéry: Městečko open air, Přerov nad Labem

Délka v min.: 5

V lidových písních se méně setkáme s tím, že ona nechá jeho, v životě však běžně. V publikaci "Lidové písně z Prahy ve sbírce Františka Homolky" končí textem "Jak živ jsem si nepomyslel, že já Tvůj nebudu" píseň, která inspirovala k následující choreografii. Co bylo důvodem rozchodu? Jiný mládenec, nedostatek souladu, mladická nerozvážnost, zákaz rodičů, rozdíl věků, nedostatek zkušeností... o tom se v písni nic neříká a je na každém, jak si představí. Stejně tak rozmýšleli důvody rozchodu i autoři ukázky. Píseň k navazující choreografii ženských pak našli v časopise Český lid.

Jakživ jsem si nepomyslel_2.jpgJakživ jsem si nepomyslel_3.jpgJakživ jsem si nepomyslel_4.jpgJakživ jsem si nepomyslel_5.jpg

Fotogalerie

Staropražské tance

Staropražské_1.jpg

Choreografie: Ján Novenko, doplnila Věra Fenclová

Hudba: Miroslav Císař, doplnil Marek Janata

Výtvarník: Věra Novenková, doplněno od členů souboru


Datum premiéry: 7.5.2016

Místo premiéry: Tuchlovice

Délka v min.: 7

Choreografie Staropražské tance vznikla pro Strážnici 2016 rekonstrukcí a doplněním staršího úspěšného souborového čísla. Bylo docela náročné přepnout z obkročáků, polek, mateníků do oněch let, kdy se tančil paták, potápka, zněly písně Na Pankráci, na malým vršíčku, na Břežanku do Vršovic chodili pardálové a kdy, jak v knize "Zábava a slavnosti Staré Prahy" uvádí Zdenek Míka, že popularitu získal "egyptský" pochod Karla Pospíšila Bai-kai-lai, zpívaný během jubilejní výstavy roku 1908 a nazvaný podle stolní společnosti, která se tam scházela ve výstavní restauraci U Slona.

Staropražské_2.jpgStaropražské_3.jpgStaropražské_4.jpgStaropražské_5.jpg

Fotogalerie

Chodské tance

Choreografie: Tomáš a Kateřina Jehličkovi

Hudba: Josef Kuneš


Datum premiéry: 7.5.2016

Místo premiéry: Tuchlovice

Délka v min.: 5

Chodská kolečka, polka, mateníky obsahuje ukázka chodských tanců. Číslo doplňuje souborové choreografie Po prádle, Jarní dívčí tance.

Fotogalerie

Na den svatého Martina

Na den svatého Martina_1.jpg

Choreografie: Věra Fenclová a členové souboru

Režie: Věra Fenclová, Josef Krček

Hudba: Josef Krček

Výtvarník: Jana a Jan Úlovcovi


Datum premiéry: 12.12.2015

Místo premiéry: Divadlo U Hasičů

Délka v min.: 10

Průvod s lucerničkami a zvony, modlitba, kterou ruší husy, koleda mnichů, koulovačka, rozdání peněz chase, potancování a odchod za další službou. Inspirací k choreografii Na den sv. Martina byl obrázek a píseň mnichů v knížce Putování do Betléma výtvarnice Renaty Fučíkové a muzikanta Josefa Krčka. Zimní nálada a vybrané svatomartinské zvyky dávaly pak možnost pohybového zpracování, práce s výrazem a propojení hudební, taneční a pěvecké složky souboru.

Na den svatého Martina_2.jpgNa den svatého Martina_3.jpgNa den svatého Martina_4.jpgNa den svatého Martina_5.jpg

Fotogalerie

Legenda o Marii a hříšné duši

hrisna_duse_01.jpg

Choreografie: Jan Malík

Hudba: Zdeněk Vejvoda

Výtvarník: Helena Pěkná


Datum premiéry: 8.11.2014

Místo premiéry: Jihlava, přehlídka choreografií

Délka v min.: 8

Hudebně taneční kompozice volně inspirovaná motivikou a interpretační tradicí lidových balad i poetikou a výrazovými prostředky tradičního lidového divadla. Hudební zpracování je ohlasem oblíbených postupů pozdního „kantorského“ baroka.

hrisna_duse_02.jpghrisna_duse_03.jpghrisna_duse_04.jpghrisna_duse_05.jpg

Lucie... Ó, jak je strašlivá!

lucie_01.jpg

Choreografie: Jan Malík

Hudba: Zdeněk Vejvoda

Výtvarník: Helena Pěkná


Datum premiéry: 18.10.2014

Místo premiéry: Divadlo Alfa, Plzeň

Délka v min.: 10

Přízračná atmosféra i humor adventní obchůzky s koledou v předvečer svátku sv. Lucie ve scénickém zpracování, které vedle lidových motivů využívá prostředků výrazového tance. Jednotícím principem je pokročilá práce s časem, hudebním i pohybovým rytmem, výrazem a propojení hudební a taneční složky souboru.

lucie_02.jpglucie_03.jpglucie_04.jpglucie_05.jpg

Z úsměvů pana Lady

lada_01.jpg

Choreografie: Alena Skálová

Hudba: Josef Krček a Jaroslav Krček

Texty písní: Vladimír Merhaut (Sladovnický polonéz)

Výtvarník: Helena Pěkná

Asistent výtvarníka: Zdislava Kasalová


Datum premiéry: 15.6.2013

Místo premiéry: Mělník

Délka v min.: 14

Sladovnický polonéz, Strejček Nimra, Zajíci, V hospodě. Rekonstrukce choreografie Aleny Skálové, kterou připravila s autorem hudby Josefem Krčkem pro soubor Chorea Bohemica. Josef Krček přepsal nyní hudbu pro nástrojové složení muziky Gaudeamus.

lada_02.jpglada_03.jpglada_04.jpglada_05.jpg

Fotogalerie

Má panenko rozmilá

ma_panenko_rozmila_01.jpg

Námět: Jiří Pitter

Choreografie: Jiří Pitter

Hudba: Marek Janata

Výtvarník: Helena Pěkná

Asistent výtvarníka: Zdislava Kasalová


Datum premiéry: 9.5.2010

Místo premiéry: Tuchlovice

Délka v min.: 11

Autora choreografie Jiřího Pittera zaujala píseň Už jsou vojáci za Čimelicí, kterou v rámci spontánní jam session hráli muzikanti Gaudeamu v šatně na Setkání pražských lidových muzik v roce 2009. Jirka nabídl, že připraví pro taneční skupinu Gaudeamu chlapecký tanec, který později rozšířil i o párový tanec inspirovaný jihočeskými koly a stále silnými pocity z tvorby Aleny Skálové. Pro první část bloku jsou použity vojenské písně z pomezí jižních Čech a Prácheňska zapsané Karlem Jaromírem Erbenem, pro druhou část pak kolečkové motivy z pomezí jižních Čech a Vitorazska sebrané Čeňkem Holasem. Kostýmy navrhla Helena Pěkná s využitím krojů a doplňků ze souborového fundusu.

ma_panenko_rozmila_02.jpgma_panenko_rozmila_03.jpgma_panenko_rozmila_04.jpgma_panenko_rozmila_05.jpg

Cestou krajinou

cestou_krajinou_01.jpg

Choreografie: Martin Pacek

Režie: Martin Pacek

Hudba: Zdeněk Vejvoda

Texty písní: Zdeněk Vejvoda

Výtvarník: Agnieszka Pátá


Datum premiéry: 15.3.2009

Místo premiéry: Divadlo v Dlouhé, Praha

Délka v min.: 55

Putování pro všechny, kdo se nebojí objevovat neznámé krajiny okolo sebe i v sobě.

cestou_krajinou_02.jpgcestou_krajinou_03.jpgcestou_krajinou_04.jpgcestou_krajinou_05.jpg

Fotogalerie

Spor Masopusta s Postem + Karneval

spor_a_karneval_01.jpg

Choreografie: Alena Skálová

Hudba: Jaroslav Krček


Datum premiéry: 4.6.2006

Místo premiéry: Divadlo pod Palmovkou, Praha

Délka v min.: 8

Rekonstrukce tanců z pořadu Bláznův den aneb Alabošský muzikál z repertoáru souboru Chorea Bohemica, premiéra 1971. Pořad na motivy staročeských her na konci masopustního období, po němž následovalo 40 dní půstu. Připravila Věra Fenclová, pohybová spolupráce Tomáš Sychra. Hraje Musica Bohemica, mluví pánové Hlinomaz a Lohniský, Chorea Bohemica. Helena Pěkná částečně rekonstruovala kostýmy Jarmily Hojdové a částečně navrhla a vyrobila nové. Připraveno k nedožitým 80. narozeninám Aleny Skálové.

spor_a_karneval_02.jpgspor_a_karneval_03.jpgspor_a_karneval_04.jpgspor_a_karneval_05.jpg

Fotogalerie

České tance

ceske_tance_01.jpg

Choreografie: Věra Fenclová

Hudba: Marek Janata a Milan Buňata

Výtvarník: Zdislava Kasalová


Datum premiéry: 7.5.2005

Místo premiéry: Tuchlovice

Délka v min.: 12

Samostatný malý blok tří českých tanců (Mateníky, Sousedská, Skočná) připravený pro přehlídku Prameny v roce 2005 v Tuchlovicích. Navazuje, doplňuje blok Východočeské a západočeské písně a tance.

ceske_tance_02.jpgceske_tance_03.jpgceske_tance_04.jpgceske_tance_05.jpg

Fotogalerie

O vojácích a panenkách

Námět: Marek Janata

Scénář: Marek Janata

Hudba: Marek Janata a Milan Buňata


Datum premiéry: 2.11.2004

Místo premiéry: Českobratrská motlitebna na Vinohradech, Praha

Délka v min.: 90

Hudebně pěvecký pořad navazující na Písničky ze čtyř soudků. Tentokrát ze soudku vojenského, inspirovaný též ještě povinnou vojenskou službou Marka Janaty.

Poezie svatojánské noci

svatojanska_01.jpg

Námět: Alena Skálová

Scénář: Věra Fenclová a Jaroslava Šiktancová

Choreografie: Věra Fenclová

Režie: Jaroslava Šiktancová

Hudba: David Slouka

Výtvarník: Helena Pěkná

Asistent výtvarníka: Zdislava Kasalová


Datum premiéry: 1.6.2003

Místo premiéry: Divadlo U Hasičů, Praha

Délka v min.: 24

Lidové obřady, slavené v den, kdy církev světí památku narození sv. Jana Křtitele, sahají do dob předkřesťanských. Byl to obřad na oslavu letního slunovratu, obřad prastarý, společný všem národům indoevropským. Při letním slunovratu se ocitne slunce na výši své moci a je tedy nejvhodnější příležitost vzdát čest jeho velebnosti. Je pochopitelné, že se to nemohlo dít jinak, než uctíváním jeho hmotného obrazu - ohně. Uvedeno pod názvem Svatojánské variace.

svatojanska_02.jpgsvatojanska_03.jpgsvatojanska_04.jpgsvatojanska_05.jpg

Fotogalerie

Maspustní hra o svatbě

masopust_01.jpg

Námět: Martin Pacek, Jakub a Růžena Sršňovi

Scénář: Martin Pacek, Jakub a Růžena Sršňovi

Choreografie: Martin Pacek

Režie: Martin Pacek

Hudba: Jakub a Růžena Sršňovi

Výtvarník: Helena Pěkná


Datum premiéry: 20.11.2001

Místo premiéry: Divadlo U Hasičů, Praha

Délka v min.: 35

Masopustní tradice se udržuje na vesnicích a městečkách i v řadě velkých měst téměř v celé Evropě. Všude má své zvláštnosti, ale i společné rysy - průvody maskovaných lidí, nevázané, rozpustilé, někdy však i škodolibé a zlé veselí. Geneze této obyčejové tradice zůstává ještě stále zahalena tajemstvím. Lákalo nás toto tajemství odkrývat, uchopit tento zajímavý útvar po našem, najít v něm nejen minulost, ale i to, co kontinuálně pokračuje, tedy příběh věčný, nikdy nekončící. Příběh o lidských chybách, pomýleních a odpuštění.

masopust_02.jpgmasopust_03.jpgmasopust_04.jpgmasopust_05.jpg

Fotogalerie

Písničky ze čtyř soudků

pisnicky_ze_ctyr_soudku_01.jpg

Režie: David Slouka

Hudba: David Slouka


Datum premiéry: 2.12.1998

Místo premiéry: Emauzský klášter, Praha

Délka v min.: 45

Komponovaný hudebně-pěvecký pořad českých lidových písní, rozdělený do čtyř tematických celků - soudků. Sedlácký, vojenský, milostný a veselý soudek vám společně povypráví o těžkém, ale i veselém životě našich předků.

Východočeské a západočeské písně a tance

vychodoceske_a_zapadoceske_pisne_a_tance_01.jpg

Choreografie: Lenka Homolová

Režie: Jaroslava Šiktancová

Hudba: Miroslav Císař, Miloslav Rychta, Jiří Fišer


Datum premiéry: 1.1.1998

Místo premiéry: ?

Délka v min.: 40

Tance z různých částí Čech, které, pospojovány tématickými písněmi, tvoří zajímavý obraz lidových radovánek i starostí. Obsahuje jednotlivá taneční a hudebně pěvecká čísla, v ostatních komponovaných pořadech nezařazena.

Pocta Erbenovi

pocta_erbenovi_01.jpg

Choreografie: Alena Skálová

Režie: Jaroslava Šiktancová

Hudba: Jiří Fišer

Výtvarník: Helena Pěkná


Datum premiéry: 19.4.1997

Místo premiéry: Divadlo U Hasičů, Praha

Délka v min.: 55

Alena Skálová vždycky dokázala ze svých svěřenců dostat výraz niterných prožitků, hlubinných dispozic člověčích impulsů a prožitků, o kterých sami nositelé netuší, že jsou jich schopni. Na nich pak choreografka rozvádí své kouzelné hry kontrastů, nadsázky, vtipu a někdy i kruté satiry, stejně jako průzračnosti a škádlivosti mládí nebo životem zdrsněného životního vyznání. Folklor 5/97

pocta_erbenovi_02.jpgpocta_erbenovi_03.jpgpocta_erbenovi_04.jpgpocta_erbenovi_05.jpg

Fotogalerie

Dobré jídlo, dobré pití, základ všeho živobytí

jidlo_01.jpg

Choreografie: Alena Skálová

Režie: Alena Skálová

Hudba: Jiří Fišer

Výtvarník: Helena Pěkná

Asistent výtvarníka: Zdislava Kasalová


Datum premiéry: 4.6.1994

Místo premiéry: Východočeské divadlo v Pardubicích

Délka v min.: 25

Suita vyjadřující vztah českého člověka k jídlu a pití.

jidlo_02.jpgjidlo_03.jpgjidlo_04.jpgjidlo_05.jpg

Gaudeamus Vánočně

vanoce_01.jpg

Choreografie: Alena Skálová

Hudba: Jiří Fišer

Výtvarník: Helena Pěkná


Datum premiéry: 20.12.1993

Místo premiéry: ÚKDŽ Praha

Délka v min.: 30

Suita s vánoční tematikou. Písně a prastaré tance, zrekonstruované podle obrazů ze života prostých lidí. Celek je zakončen působivým živým Betlémem.

vanoce_02.jpgvanoce_03.jpgvanoce_04.jpgvanoce_05.jpg

Fotogalerie

Čertovská suita

certi_01.jpg

Choreografie: Alena Skálová

Režie: Alena Skálová

Hudba: Jiří Fišer

Výtvarník: Zdislava Kasalová a Helena Pěkná


Datum premiéry: 5.6.1993

Místo premiéry: Východočeské divadlo v Pardubicích

Délka v min.: 15

Čerti jsou oblíbenými postavami českých pohádek, lidových písní i přísloví. Bývají často zosobněním těch horších vlastností člověka a zároven varují před tím, kam až ho tyto vlastnosti mohou přivést. V naší Čertovské suitě uvidíte, jak si s čerty poradí nebojácný chasník, jak čerti straší tři venkovské holky, jak tancují svou čertovskou polku. Sami se přesvědčíte, že uspat malého čertíka je úkol skoro i nad čertovské síly. A na závěr jedno varování: lidé se vztekají, zlobí, nadávají... - a právě tehdy "čerti se radujou". Na motivy písní a říkadel: Když jsem šel do nebe, Nikdo se tak dobře nemá, A já pořád kdo to je, Kolíbala bába čerta, Jsou mlynáři, jsou.

certi_02.jpgcerti_03.jpgcerti_04.jpgcerti_05.jpg

Fotogalerie