Rok 2023

Vystoupení pro zahraniční studenty (15. 2. 2023)

Jak už se stalo dobrým zvykem nebo možná i tradicí, jsme zváni na vystoupení pro zahraniční studenty, kteří se rozhodli studovat v Praze na VŠE. Pracovně tomu říkáme „chlebíčkové vystoupení“, protože na závěr máme možnost ochutnat výborné chlebíčky.

Tentokráte jsme se převlékali v patře v zasedací místnosti, nikoliv v posluchárně, jako v posledních letech. Na programu jsme měli tance Utancovaný, Hulán, písničku Naše Káča, pak Měl jsem holku, písničku U kláštera pole a navazovali jsme výukou písně Dudlaj, dudlaj, při které si Milan vždycky dává záležet a vlastně se u toho i docela vyřádí. Celý program jsme zakončili Prádlem a Chodskem.

Děkujeme za pozvání i chlebíčky a těšíme se na další setkání a milé tváře studentů.

Petr Hurt

Vynášení Morany v Kralupech nad Vltavou – 26. 3. 2023

Většina výpravy, sestávající tentokrát pouze z tanečníků, se sešla na Masarykově nádraží, odkud jsme se vlakem vydali směr Kralupy nad Vltavou. Evička Fenclová přiběhla našemu vlaku na nádraží jen zamávat a do Kralup se nakonec dopravila autem
s Bohouškem. V místním DDM nás vřele přivítala magistra Kateřina Viktorová. V zázemí jsme se převlékli do krojů a přijali malé milé pohoštění. Vystoupení se konalo venku na betonovém plácku před DDM. Diváci mohli vidět naši Tancmuziku, Sousedskou, Krčkova kola a Hulána. Na poslední tanec, Měl jsem holku, dorazil i Sam Bažo. Po našem vystoupení přebrala štafetu dechová muzika. Následně jsme utvořili dlouhý průvod v čele s Verčou a Martinem Janatovými, kteří nad hlavou nesli Moranu, a za
doprovodu dechové kapely jsme se vydali k mostu, kde bylo v plánu rozloučit se s paní Zimou. Morana byla letos vyrobena ze starého pečiva, na kterém si měly pochutnat vltavské kachny a labutě. Je ale nutno zmínit, že pro vodní ptactvo není pečivo příliš vhodné, proto vezměte na příští krmení kachen do pytlíku raději zeleninu. Nicméně kachny a labutě našich rad nedbaly a po tvrdém přistání Morany na hladinu Vltavy se do ní ihned pustily. Počasí se nám i přes nepříznivou předpověď vyvedlo a rozpršelo se až při zpáteční cestě vlakem.
Zapsali kluci z Kytice, toho času již tanečníci souboru Gaudeamus VŠE

28. ročník středočeského folklorního festivalu Tuchlovická pouť v Tuchlovicích  (6.5.2023)

Skoro by se dalo říct, že festival Tuchlovická pouť = Gaudeamus VŠE. Ano, je to tak, až na jeden ročník jsme se zúčastnili všech a letos jsme opět nemohli chybět. Tentokráte jsme si museli přivstat, protože prostorová zkouška na odpolední program začínala již v 9
hodin. V 10 hod jsme měli první vystoupení na podiu v parku, kde jsme předvedli Tanzmuziku, Měl jsem holku a Jihočeská kola.

Poté přišlo tradiční focení souboru a volný čas před obědem. Spousta souboráků toho využila k navštívení stánků, pouti a hlavně autodromu. Po dobrém obědě ve školní jídelně se odebrali Petr s Evou Fenclovou a Věrou k přijetí u pana starosty. Po něm následoval průvod na hřbitov ke hrobu Bohouška Chocholy, zakladatele festivalu, kde jsme uctili jeho památku. Vedle hřbitova se u festivalové lípy zazpívala písnička Ach synku, synku, vyfotilo společné foto a šli jsme se připravovat na odpolední program. V něm jsme v první části zatančili Chodské tance a v druhé Mateníky a Skočnou (vražedná kombinace).

No a po skončení hlavního programu a převléknutí nezbývalo než se těšit na vystoupení folklorního uskupení Harafica z Uherského Hradiště, na které se amfiteátr opět zaplnil. Zůstalo zde i několik souboráků. Po skončení koncertu proběhla výuka tanců, při níž jsme také měli zastoupení. Několik souboráků v Tuchlovicích přespávalo, aby mohlo pomoct dětskému souboru Kytice při jejich nedělním vystoupení.

Na závěr jedna perlička. Při rozvozu některých členů souboru bylo zjištěno, že Roztoky nejsou jen u Prahy, ale i u Křivoklátu. Nakonec to byla krásná vyjížďka po Středočeském kraji.
Tak zase za rok, přátelé.

Petr Hurt

Folklorní festival Pardubice – Hradec Králové (2. – 4. 6. 2023)

Po několika letech jsme opět dostali pozvání na folklorní festival do dvou našich krásných měst, Pardubic a Hradce Králové. Kdo se těšil, že budeme zase spát v hotelu Černigov a bude řádění v kašně před hotelem, měl smůlu. Tentokráte jsme byli ubytováni v Pardubicích na internátní škole. Pokoje po třech, nonstop recepce. Vyrazili jsme z Prahy po 16 hodině, abychom stihli přijetí u starosty, kterého se účastnil František s Linou. Jelikož jsme měli malé zpoždění, museli se převlékat už v autobuse. Zbytek souboru se poté ubytoval a pomalu se připravoval na odjezd do centra Pardubic na vystoupení. Jako vždy nás čekaly 2 vstupy na hlavním náměstí. První na malém pódiu, kde jsme předvedli Krčkova kola, Prádlo, Já ráda miluju, Královny a Chodsko. K tomu měla naše muzika i několik písniček.

Až v 11 večer nás čekalo druhé vystoupení na hlavním pódiu, kde jsme předvedli Měl jsem holku, Hulán, Utancovaný, Mateníky, Sousedskou a Skočnou. Na skoro noční čas celkem lehký program, že? Mezi tím jsme si mohli projít stánky, podívat se po okolí a podobně. Odjezd zpět na „intr“ byl o půlnoci. Vyjeli jsme lehce před. A jelikož to byl kousek, Jirka dostal informaci, že dříve než o půlnoci nesmíme dorazit. Proč? Kluci odpočítali pár vteřin před půlnocí a pak jsme popřáli naší Ivě Krištoufkové, která měla narozeniny. Snad jsme jí mile překvapili. Někteří se po vybalení a sprše přesunuli do sklepení budovy, kde byla místnost s barem a kde jsme se sešli ještě se soubory Veselá Partyja a Vrtek. Skvělé bylo to, že naše tanečnice Bára umí hrát fantasticky na klavír a zahraje nejspíš cokoliv. A jelikož tam jeden klavír byl, tak se zpívalo skoro až do rána. Chudák paní recepční. Po několika upozorněních na dodržování nočního klidu pochopila, že nemá šanci. Snídaně byla již od 8.30 a vstávání bylo pro některé těžší. Ale zvládli jsme to a přesunuli se do Hradce, do Klicperova divadla, kde jsme měli nejdříve zkoušky po jednotlivých souborech, poté společné přechody a pak generálka. Byl to krásně připravený a vtipný pořad Davida Mikuly. My jsme zde měli Královny, Tanzmuziku, Tři krále, Dědky a báby a Spor Masopusta s Postem. Dokonce i problém s nepřítomností zvukaře byl vyřešen sólovým hereckým vystoupením jednoho tanečníka, který přinesl na kraj pódia židli, repráček a my mohli odtancovat Spor Masopusta s Postem.

Po generálce následoval oběd a volný program. Opět ho každý využil po svém. Skupina nadšenců chtěla vyzkoušet místní trolejbus. Jenže neměla městskou kartu. Na otázku řidičky: „Kam jedete? My nevíme. Chceme si jen vyzkoušet místní trolejbus. Třeba 3 stanice.“ A tak se řidička usmála a pustila skupinku v modrých souborových tričkách dovnitř. Při výstupu byla odměněna hlasitým „Děkujeme, na shledanou“. Ve 3 hodiny už byla část tanečníků připravena u pódia v Žižkových sadech, kde zatancovali Utancovaného a zazpívali písničku. A pak už začala velká příprava na program v divadle, který začal v 16:30. A na konci se dočkal zaslouženého potlesku. Rychlý převlek a hurá do Piletic na Šrámkův statek. Tam nás čekala večeře, vystoupení naší muziky, u které jsme si hezky zatancovali. Na vedlejším pódiu jsme pak ještě vystoupili s několika tanci z Ladových obrázků a tancem Blechy. Začalo být poměrně chladno, takže jsme se ani nepřevlékali do civilu a vyrazili směr Pardubice, kde jsme byli ubytovaní. Aby bylo možné opět posedět ve sklepní místnosti s barem, bylo nutné něco nakoupit. V tom pomohla nedaleká čerpací stanice. Paní měla sice prodej jen skrze okýnko, ale když jsme hezky poprosili, po dvou nás pouštěla dovnitř.

V neděli jsme po snídani opustili pokoje, přešli do kulturního domu naproti intru, kde se konal taneční seminář Davida Mikuly, který jsme jako soubor v hojném počtu navštívili. Pak zpět na intr na oběd a hurá do centra Pardubic, kde nás čekalo ještě odpolední vystoupení. Spor masopusta s Postem, Krčkova kola a na závěr Tanzmuzika. Pak už jen převléknout, uklidit šatnu, vše zanést do autobusu a hurá směr Praha. Závěrem díky Alešovi, který i s berlemi zvládl celý festival a nenechal nás ve štychu.

Tak zase někdy příště, přátelé.

Petr Hurt