Rok 2024

Kralupy nad Vltavou a vynášení Morany (17. 3. 2024)

Nedělní poledne bylo jako malované, svítilo sluníčko a na nebi bylo vymeteno. Jaro už zkrátka bylo cítit ve vzduchu. Aby ne, když již za pár hodin jsme měli dát zimě poslední sbohem. Na nádraží v Kralupech jsme se dlouho nezdrželi a hned jsme vyrazili známým směrem okolo kostela k místnímu DDM. Po velmi milém uvítání od paní ředitelky jsme byli uvedeni do tělocvičny, kde jsme měli připravené zázemí pro převleky.

Ve 14:00 vystoupení zahájil zájmový kroužek místního DDM svými lidovými tanečky. Po nich jsme vystupovali my. Podívat se přišlo mnoho lidí. Uvedli jsme se tancem Tancmuzika a na nahrávku jsme poté zatancovali Sousedskou, Krčkova kola, Hulána a Měl jsem holku. Po posledním čísle se zraky všech diváků začaly stáčet směrem k fialové fasádě DDM. Stála tam o ni opřená Morana. Při pohledu na ni snad ještě některé zastudil poslední závan zimy, když však spustila dechová hudba, nikdo už nepochyboval, že přišel čas jara.

Dlouhý průvod vynesl paní Zimu až na lávku přes Vltavu. Tam děti s paní ředitelkou spustily odpočítávání hodné startu rakety. Morana však na rozdíl od rakety začala místo nahoru padat dolů do Vltavy. Navíc nedosáhla ani hranice rychlosti zvuku. Ale to je dobře, alespoň se vrátí nejdříve na konci podzimu!

Mjan.

Vystoupení pro zahraniční studenty (15. 2. 2024)

Rok se s rokem sešel a nás opět čekalo oblíbené vystoupení pro zahraniční studenty při příležitosti zahájení jejich studia v ČR. Tentokrát jsme si připravili tance Utancovaný, Hulán, písničku U kláštera pole, pak Chodsko, Prádlo, písničku Když jsem šel včera od milý, na níž jsme navázali výukou písně Dudlaj, dudlaj. Celý program jsme zakončili Staropražskými tanci, jež nově tančil Matýsek, který si dal velmi záležet a vlastně se u toho i docela vyřádil. Mezi zajímavosti vystoupení patřilo například dívčí sólo v Utancovaném brilantně zazpívané Alešem, bubenická premiéra Martina Janaty při tanci Hulán či milá návštěva bývalého člena souboru a kamaráda Sama Baža.😎

Studentská účast sice nebyla tak hojná jako na podzim, nicméně při potlesku a zpěvu Dudlaj dudlaj se studenti nenechali zahanbit a rozezněli celou Vencovského aulu. Při rautu po vystoupení se na počtu snědených chlebíčků nižší účast sice projevila, ale kluci z Kytice, toho času již z Gaudeamu VŠE, spolu s ostatními členy souboru ochotně přispěchali na pomoc a přebytek chlebíčků vyřešili.

Na závěr ještě poděkujme za pomoc dvěma zaskakujícím muzikantům – Honzovi Šveňhovi a Pavle Dvořákové a studentům společně s pořadateli za milý potlesk a úsměvy z hlediště.

Za Gaudeamus kluci z Kytice

Letenský masopust (20. 1. 2024)

Sobotní zimní odpoledne – ideální čas na návštěvu muzea. Tímto tipem se 20.2. zařídily nejen četné rodiny s dětmi, ale i soubor Gaudemus VŠE. Vybrali jsme si Národní zemědělské muzeum, kde se konalo masopustní odpoledne. Ještě před vystoupením jsme měli možnost projít si všechny expozice muzea. Dozvěděli jsme se mnoho o lesním hospodářství, jihočeských rybnících, zemědělských strojích, ale i gastronomii. To vše díky interaktivním výstavám ve všech čtyřech poschodích.

Muzeum bylo plné masek, mezi nimiž členové souboru, ač oblečeni v krojích, téměř zapadli. Dokud ovšem nezačalo vystoupení. Diváci totiž mohli shlédnout Tancmuziku, Furianta, Sousedskou, Leporela, Jídlo a poslechnout si několik písniček. Nakonec jsme se i my převlékli do masek a vystoupení tematicky zakončili Sporem Masopusta s Postem. Vystoupení i muzeum samotné mělo po celé odpoledne krásnou atmosféru, a tak soudíme, že jsme si akci užili nejen my, ale i diváci. Jen nás trochu mrzí, že jsme si nestihli muzeum doprohlédnout celé, proto doufáme, že jsme se po Národním zemědělském muzeu v krojích neprocházeli naposledy. 🙂

Martin a Maty