Rok 2022

Tuchlovická pouť 7.5.2022

Tak jsme se zase dočkali, dostali pozvání a vyrazili na 27. ročník festivalu Tuchlovická pouť. Konečně to folkloristům a organizátorům pandemická situace umožnila. Sraz jsme měli jako vždy u školy v Tuchlovicích, kde jsme se v místní tělocvičně převlékli. První vystoupení bylo na malém pódiu v parku. Malá změna oproti předchozímu místu před hospodou. Ale dle prostředí kolem určitě změna k lepšímu.
Začali jsme tancem „Měl jsem holku“, při kterém si odbyl a úspěšně odtancoval svou premiéru náš nový, mladý a nadějný tanečník Samuel. Dále to byly tance Mazec, Vdavekchtivé, písnička a na závěr Mateníky. Poté následovalo společné focení a volný čas před půlhodinovou zvukovou a prostorovou zkouškou v amfiteátru, kde se odpoledne uskutečnil hlavní program. A nebyla by to Tuchlovická pouť, abychom na tu pouť nezavítali. Takže hurá na autodrom! Pár nadšenců si také zkusilo zazpívat s podporou helia z koupeného balónku. Následoval oběd ve školní jídelně (knedlo, zelo, vepřo) a příprava na několik akcí spojených s festivalem.

Samuel se s Aničkou zúčastnili přijetí u pana starosty a někteří šli položit květinu k hrobu Bohouška Chocholy, který byl zakládajícím členem FS Čtyřlístek a mnohaletým ředitelem festivalu Tuchlovická pouť. A ve 14.30 už jsme všichni byli připravení v amfiteátru, kde začal hlavní program. Ještě jsme si se souboráky poslechli živý vstup v Českém rozhlase, který měla naše Zuzka. Chodila sem a tam kolem plotu a telefonovala do rozhlasu, aby posluchače informovala o dění na festivalu, a my ji o kousek vedle poslouchali. A místní fotograf to nejspíš pochopil, a tak fotil nás u stolu nad telefonem a chodící Zuzku podél plotu. Samozřejmě, že sklidila velký potlesk. Ale Martina teda hodně svrběly ruce, aby ji nešel lechtat či udělat jinou lumpárnu. Program na hlavním pódiu měl název „Tady je Bohouškovo“ a my jsme měli 2 vstupy. V prvním to byla choreografie Davida Mikuly, kterou jsme dlouho nacvičovali, Tanzmuzika a Bláznivá polka. A v druhém vstupu jsme zatancovali Jihočeská kola s choreografií Aleny Skálové. Společně s námi se na podiu postupně představil domácí soubor Čtyřlístek, Kytice, Borůvky,Tepličan, Lipka, Notičky a na závěr děti z místní mateřské školy.

Na úplný závěr festivalu nastoupil jeden pár z každého souboru na pódium, kde obdržel květinu, pamětní list a perníkové srdce od ředitelky festivalu. Někteří z nás jeli poté domů a někteří zůstali ještě na večerní koncert Žalman a spol. Bylo to prima, po takové době první festival. Tak jsme si ho užili, jak to koneckonců umíme. Za rok doufáme, že se zase tady sejdeme.